Etnické menšiny Vietnamu tvoří přibližně 8% z celkového počtu obyvatel.
Z celkového počtu obyvatel Vietnamu toto číslo znamená kolem 9 miliónů obyvatel.
Kinh (neboli Viet) obyvatelé tvoří asi 88% populace a zbývající 4% ostatní skupiny.
NEJLIDNATĚJŠÍ etnické menšiny ve Vietnamu:
– kolem 1 mil. obyvatel každá skupina
– Tay, Thai (Thajci), Muong, Hoa, Khmérové, Nung
NEJMENŠÍ etnické menšiny ve Vietnamu:
– stovky obyvatel každá skupina
– Brau, Ro Mam, O Du
Většina etnických menšin ve Vietnamu žije v horských oblastech na severu u čínských hranic až po pohoří Truan Son ve středozemí Vietnamu. V oblastech, které zažívaly těžké boje v posledních válkách. Jejich obydlími jsou skromné jednoduché dřevěné chatrče s velmi jednoduchým sociálním zařízením.
Často jsou snadno identifikovatelné rozdíly v jazyce, fyzikálních vlastnostech a tradičních šatech.
Etnologové rozdělili vietnamské obyvatele dle jazyka kterým hovoří na 8 velkých skupin, které čítají až 54 podskupin.
Etnické menšiny Vietnamu – rozdělení dle jazyka:
1. Viet – Muong (Chut, Kinh, Muong, Tho)
2. Mon – Khmérové (Ba Na, Brau, Bru Van Kieu, Cho Ro, Co, Co Ho, Co Tu, Gie Trieng, Hre, Khang, Khmer, Kho Mu, Ma, Mang, M’nong, O Du, Ro Mam, Ta Oi, Xinh Mun, Xo Dang, a Xtieng)
3. Tay – Thai (Bo Y, Giay, Lao, Lu, Nung, San Chay, Tay, Thai)
4. Tibeto – barmské (Cong, Ha Nhi, La Hu, Lo Lo, Phu La, Si La)
5. Malajsko – polynéští (Cham, Chu Ru, E De, Gia Rai, Ra Glai)
6. Kadai (Co, Lao, La Chi, La Ha, a Pu Peo)
7. Mong – Dao (Dao, H’mong, Pa Then)
8. Han (Hoa, Ngai a San Diu)
Některé podskupiny se dělí ještě dále, např. dle oděvů:
HMONGOVÉ – červení, bílí, černí, zelení, květinoví.
DAO – červení, černí, s bílými kalhotami, s modrými vestami, se stříbrnými mincemi…
Většina etnických menšin Vietnamu sdílí podobné prvky v každodenním životě:
• žijí venkovským zemědělským stylem života
• mají podobnou vesnickou architekturu obydlí
• tradiční rituály (např. jmenování dítěte až po dosažení určitého věku, jako ochrana před zlými duchy)
• dlouhá historie domorodého válčení
• mnoho z těchto skupin jsou polokočovné
• oblíbené je komunální popíjení rýžového vína a s tím i spojených oslav
Sledujte etnické obyvatele při jejich každodenním životě.
Téměř všude na severu kde je nějaká vesnice můžete sledovat a vidět místní obyvatele při různých pracích. Ať už je to práce na rýžovém poli, sběr dřeva, sběr bylin, prodej předmětů či potravin nebo výroba oděvů a látek. Při absolvování homestay pobytu přímo u místních obyvatel se můžete do samotných prací i zapojit. Zkuste si jaká je taková péče o rýži a vyražte s lidmi na rýžové terasy, nebo běžte na dřevo. Zažijete určitě spoustu srandy.
Vietnamská vláda se snaží dotacemi, lepší zdravotní péčí, dopravní dostupností či vzděláním přimět etnické obyvatele k přesunu do nižších nadmořských výšek. Navzdory této nabídce a také nedůvěře v majoritní nížinné obyvatele a některým sporům v minulosti, však většina etnických menšin zůstává v horách.
Historie etnických menšin Vietnamu:
Není moc historických záznamů o původu těchto obyvatel. Některé skupiny již obývali oblasti severního Vietnamu předtím, než sem přišli předkové Viet obyvatel.Viet obyvatelé začali přicházet z Jižní Číny před 4-5 tisíci lety. V určitých bodech se Viet obyvatelé odlišovali od domorodých lidí žijících v okolí Red River Delta. Postupně obydleli menší obce Vietnamu až se stali největší skupinou obyvatel.
Některé etnické skupiny pokračovali v interakci s Viet lidmi. Buď se však rozhodli zachovat svou nezávislost na vysočině, nebo byli vytlačeni do horských oblastí. Kde také žijí dodnes. Obyvatelé 2.největší skupiny jsou přítomni ve Vietnamu již po staletí, zhruba od roku 500 n.l. Hmongové přišli do Vietnamu zhruba před 300 lety.
TAY – největší etnická menšina po Viet (Kinh) obyvatelích.
Etnická menšina Tay obyvatel zaujímá 1.místo v žebříčku etnických menšin Vietnamu. Zatímco Viet lidé mají 86% zastoupení obyvatel, Tay obyvatelé mají necelé 2%. Jejich počet se odhaduje na přibližně 1.7 miliónu. Odhaduje se, že ve Vietnamu byli přítomni již možná v roce 500 n.l. Tato skupina se dělí na další menší skupiny (např. Ngan, Phen, Tho, Thu Lao, Pa Di). Lidé obývají oblast převážně v severo-východní části severního Vietnamu. A to v provinciích Cao Bang, Lang Son, Bac Kan, Quang Ninh, Ha Giang, v menším počtu pak v Yen Bai a Lao Cai.
Kultura těchto obyvatel je velice bohatá. Počínaje tradičními folklorními a svatebními písněmi, básněmi, tanci a hudbou. Ke známe písni patří „Hat Luon“, je to tzv. duet mezi milenci. V průběhu roku se koná také několik festivalů a oslav, které mají různé významy. Jsou to typičtí zemědělci a některé tradice přetrvávají do současnosti. Např. dlouhá tradice v kultivaci mokré rýže, kopání zavlažovacích kanálů, mlácení zrn rýže na dřevěných stojanech (Loong). Nejslavnějším řemeslem této etnické menšiny je tkaní brokátových originálních vzorů, které jsou vysoce ceněné.
Oděvy nejsou tak pestrobarevné jako u jiných etnických menšin. Šaty jsou vyrobeny z bavlny která je barvená indigem. Není zde vidět tolik výšivek či ostatních dekorací. Ženy nosí sukně nebo kalhoty, košile s krátkým rukávem a černý šátek, muži kalhoty a košili či triko. Skupina Thu Lao nosí šátek kuželovitého tvaru na hlavách a skupina Tho se obléká jako Thai obyvatelé města Mai Chau.
Obydlí jsou podobná jako u Thai obyvatel, dům je postaven na sloupech. Na střechu se používají dlaždice, sláma nebo palmový list a na stěny dřevo nebo bambus. Vesnice jsou často stavěny na úpatí hor a jsou často pojmenované dle hory, řeky nebo pole která se zde nachází. Vesnice bývají celkem veliké, můžou to být i desítky domů najednou.
THAI – 2.největší etnická menšina po Tay obyvatelích.
Obyvatelé etnické menšiny Thai jsou 2. největší etnickou menšinou ve Vietnamu po Tay obyvatelích. Jejich počet se odhaduje přibližně na necelá 2% z celkového počtu obyvatel Vietnamu. Přibližný počet je kolem 1,3 milionů obyvatel. Obyvatelé této menšiny žijí hlavně v oblasti Son La, Mai Chau, Lao Cai a Lai Chau. V oblasti Lai Chau a Lao Cai více na severu žijí obyvatelé podskupiny Bílých Thajců. Zatímco v jižní části provincie Son La, Yen Bai a Mai Chau žijí obyvatelé Černých Thajců. V Mai Chau však narazíte také i na Bílé Thajce, kteří se tak oblékají při kulturních vystoupeních.
Thai etnická menšina je velice známá pro své krásně tkané oděvy a jiné doplňky a typické domy na chůdách, v kterých žijí. Tyto domy jsou navrženy tak, aby chránili obyvatele před případnými povodněmi či nebezpečnými zvířaty. Zároveň poskytují přístřeší pro zvířata, které chovají.
Ženy si zachovali své zvyky v oblékání, zatímco muži přijali oblékání ve stylu Viet obyvatel (neplatí ale všude). Ženy Černých Thajců často nosí halenky (zelené, modré, růžové, fialové) s výraznou řadou knoflíků, černé sukně, černý šátek, bílý šátek (Bílé Thajské ženy). Thai obyvatelé mají velké dědictví opředené legendami, mýty, a pradávných pověstí.
Mají rádi lidové tance (Xoe, Sap, Han Khuong), tyto tance jsou odrazem thajské kultury a rádi zpívají. Zvykem této etnické menšiny bývá také život manžela v domě rodiny jeho manželky do té doby než se narodí díte. Poté se s dítětem přesouvají naopak do rodiny manžela.
HMONGOVÉ – jedna z největších etnických menšin na severu.
Hmongové je jedna z největších etnických menšin ve Vietnamu (kolem 1 mil. obyvatel). Obývají oblasti převážně hornatého severu u čínských hranic. Existují různé etnické podskupiny, které lze snadno identifikovat podle toho, jak se oblékají a dle toho jaké tradice udržují.
Černí Hmongové jsou známí pro své řemeslo a jejich tradiční indigo modré šaty. Květinoví Hmongové, na druhé straně, nosí výrazné barevné oblečení, a není obtížné je spatřit na tržištích např. v Bac Ha či Coc Ly v oblasti Lao Cai. Dalšími skupinami jsou Bílí Hmongové, Červení Hmongové, Zelení Hmongové a také Čínští Hmongové.
Hmongové přišli do Vietnamu z Jižní Číny zhruba před 300 lety, za vlády dynastií Ming a Qing. Tento odsun vychází z jejich vzpoury proti čínskému imperialismu. Velký počet Černých Hmongů můžete potkat právě v Sapě nebo Lao Cai.
Povinnosti manžela spočívají v péči o celou rodinu, hlavní rozhodnutí o bezpečnosti a životních podmínkách rodiny uděluje právě on. Je také brán jako hlavní poskytovatel peněz. Zatímco jeho žena musí být především dobrá hospodyňka starající se o děti a přípravu jídel. Součástí práce ženy jsou také řemeslné práce, jako např. ruční výroba tradičních oděvů nebo šperků.
K výrobě oděvů se zde používá také konopí a barva indigo. K barvení a zdobení se používá tradiční metoda – batikování. Hmongové jsou velice dobře známí touto formou úpravy oděvů a také pěstování konopí pro výrobu oděvů. Na zajímavé video jak Hmongové vyrábí oděvy se podívejte zde.
Situce se také pomalu mění s příchodem turistů do Vietnamu. Spousta Hmongů ve Vietnamu již opustilo řadu svých tradic a zvyků a přizpůsobují se novým zvykům a kultuře, mění oblečení, podnikají a nebo místo na koni jezdí na motorce. Stále však právě severní Vietnam je na rozdíl od jihu jejich hlavním domovem, kde spatříte jejich jednoduchý a náročný život v krásných přírodních oblastech.
DAO („lidé z džungle“)
Další početnou skupinu etnických obyvatel, z jazykové skupiny Hmongů ale ze skupiny Dao, kterou můžete spatřit na severu jsou Červení Dao. Historie této menšiny ve Vietnamu není zcela známa. Existují určité fakta, které dokládají pravděpodobný příchod z Číny. Emigrace začala mezi 12. a 13. století a na počátku 20. století.
Náboženství obyvatel skupiny Dao má prvky konfucianismu, buddhismu a taoismu. Uctívají předky rodiny, legendární svatý muž a nejstarší předek skupiny Dao byl Ban Vuong. Skupina Dao má ve Vietnamu populaci v počtu kolem 600 tisíc a dělí se na další podskupiny (Dao s bílými kalhotami, Dao s úzkými kalhotami, Dao s mincemi, Dao s modrými šaty…)
Ženy této skupiny jsou snadno identifikovatelné dle červeného trojúhelníkového turbanu/šátku zdobeného stříbrnými mincemi a červenými střapci. Muži nosí převážně dlouhé kalhoty s tričkem a šátkem na hlavě. Rozdělení rolí v rodině je podobné jako u Hmongů. Muž hraje dominantní roli v rodině, komunitě a je také hlavním ekonomickým faktorem. Žena se stará o chod domácnosti a s tím spojené práce a o své děti.
Důležitou roli hraje v rodině také výběr místa kde rodina bude žít. Zvykem tohoto výběru bývá naplnění mísy rýží přez noc. To reprezentuje bohatství oblasti, počet krav, bůvolů, peněz a majetku. Jaké sny má následně rodina tuto noc a zda je stále rýže ráno na svém místě rozhoduje o tom zda rodina na tomto místě zůstane či se přesune na jiné místo. Podívejte se na video jak žijí Červení Dao lidé.
Hrozby a ztráta původních tradic:
Některé faktory, jako je zavedení elektřiny, moderní medicíny, vzdělávání, nárůst turismu, vytvořili výhody. Takový vývoj však přinesl také opuštění mnoha staletých tradic etnických obyvatel Vietnamu.
• spousta obyvatel etnických menšin, které již ustoupily různým vnějším vlivům
• přechod k nové kultuře nebo změna tradičních oděvů za nové moderní mainstream oděvy
• mnoho etnických obyvatel je asimilováno do většinové vietnamské společnosti
• oznamování náboženských aktivit vietnamské vládě a s tím i možná hrozba trestu
• vyvlastňování půdy kvůli výstavbám nových projektů (např. největší přehrada v provincii Son La)
• rostoucí počet turistů, kteří navštěvují etnické menšiny a tím pádem rozvíjející se trend komerce (obzvláště v oblastech Sapa a Bac Ha)
Nárůst turismu v oblastech, kde žijí etničtí obyvatelé, však také dává příležitost velice chudým obyvatelům možnost přivýdělku. Obyvatelé v těchto oblastech velice rychle pochopili prvky jednoduchého podnikání. Své ručně vyrobené doplňky, oděvy, nebo trekování vám budou nabízet hlavně v turistických oblastech jako je Sapa. Nekupujte takové výrobky hlavně od malých dětí a nedávejte jim peníze.
Etiketa chování na vesnicích etnických menšin ve Vietnamu:
Při svém pobytu a trekování v horských oblastech se setkáte s lidmi z etnických minoritních menšin nebo budete v jejich okolí, doporučuje se dodržovat tyto zásady chování:
1. Neužívejte drogy – užití či prodej drog je ve Vietnamu ilegální (je možné že se dostanete do styku s opiem)
2. Nedotýkejte se posvátných předmětů
3. Vhodně se oblékejte (dlouhé kalhoty, šaty…)
4. Neužívejte alkohol ve vesnici a nechovejte se hlučně (můžete si dát rýžové víno v jejich přítomnosti)
5. Ve vesnici není doporučeno se líbat na veřejnosti
6. Buďte při focení opatrní (obzvláště u starých lidí a dětí, zeptejte se na povolení a poté ukažte hotovou fotku)
7. Do domu vstupte jen když budete pozváni (můžete přinést i malý dar – např. ovoce, či balónky pro děti)
8. Nedávejte peníze a sladkosti malým dětem (dětem darujte radši nějaké drobné předměty, hračky…)
9. Jako ocenění pohostinnosti můžete zakoupit nějaký ručně vyrobený předmět
10. Pokud budete pozváni na oběd či homestay – samozřejmě zaplaťte penězi (nemusí to však být všude pravidlem)
Ubytování｜Markety｜Letenky｜Očkování｜Peníze｜Volání｜Trekování｜Hue｜Pojištění｜Motorky｜Da Nang｜Kuchařky｜Víza｜Mapy｜Jídla